Tipy na výlety

HOROPIS

Region leží na pomezí dvou hlavních horopisných jednotek - provincií Česká vysočina a Západní Karpaty.

Provincie Česká vysočina zde zasahuje jednou subprovincií - Českomoravskou. Ta zde zasahuje dvěma oblastmi - Českomoravská vrchovina a Brněnská vrchovina.

Oblast Českomoravská vrchovina zde zasahuje jedním celkem - Jevišovická pahorkatina.
Jevišovická pahorkatina leží na většině území ve středu a na Z a je to zvlněná zemědělsko-lesnatá krajina s výškami 350-550m.

Oblast Brněnská vrchovina zde zasahuje dvěma celky - Boskovická brázda a Bobravská vrchovina.

Boskovická brázda leží na SV okrajích regionu u Mor.Krumlova s údolím Rokytné a je to mírně zvlněná krajina s výškami 220-350m.

Bobravská vrchovina leží na SV okrajích regionu u Miroslavi a je to zvlněná krajina s vinicemi a lesíky s výškami 300-365m.

Provincie Západní Karpaty zde zasahuje subrpovincií Vněkarpatské sníženiny a ta zde zasahuje oblastí Západní Vněkarpatské sníženiny.

Tato oblast zde zasahuje jedním celkem - Dyjskosvratecký úval.

Dyjskosvratecký úval leží ve východní části regionu a je to mírně zvlněná zemědělská krajina se sídly s výškami 200-270m.

VODOPIS

Vodopisně patří celé území do povodí Dyje jako přítoky řeky Moravy. Tím přes Dunaj patří do úmoří Černého moře. Většina vod je díky svažitosti terénu k východu odváděna od SZ k JV. Hlavním tokem je zde hraniční Dyje na jihu regionu. Jejími hlavními levými přítoky jsou Želetavka, Jevišovka. Důležitým pravým přítokem Dyje je Daníž na jihu regionu. Severní a střední části odvodňuje přítok Dyje - Jihlava se svými hlavními pravými přítoky - Rokytná, Miroslavka. Řeky Rokytná, Jevišovka a Dyje v západní části regionu vytvářejí místy kaňonovitá koryta. V jižní a východní části regionu je v úrodné nížině úvalu několik umělých toků - Mlýnská strouha, kanál Krhovice-Hevlín.

V regionu je množství rybníků - najdete je u Jaroslavic, Hrušovan, Miroslavi, Mikulovic, okolo Olbramkostela, u Šafova, Blížkovic, Mor.Krumlova.

V regionu je několik vodních děl - v.n. Vranov na Dyji, v.n. Znojmo na Dyji, v.n. Oleksovice na Skaličce, v.n. Výrovice na Jevišovce, v.n. Jevišovice na Jevišovce, v.n. Těšetice na Únanovce, zavl.n. Dunajovice na Křepičce.

PŘÍRODA

Region Znojemska je možné rozdělit na dva rozdílné krajinné typy - jihovýchod regionu je teplý, rovinatý se stepním charakterem a písečnými půdami, lidmi přeměněnými do kulturní zemědělské krajiny, na sever a západ zasahuje svými zvlněnými pahorky chladnější a vlhčí Českomoravská vrchovina s lesy, kaňonovitými toky. Díky tomu je jihovýchod osídlen teplomilnějšími rostlinami a zvířenou (typická stepní společenstva, najdete zde výjimečně i dropa), které zde zasahují z panonie a severozápad je na pomezí rozšíření panonských nížinných a hercynských pahorkatinných druhů.

Svým přírodním bohatstvím je jedinečný Národní park Podyjí (území podél hraničního toku Dyje od Vranova nad Dyjí po Znojmo) kde Dyje četnými meandry vytvořila hluboké údolí s koncentrací vzácných druhů fauny a flóry. Národní park Podyjí - původně CHKO vyhlášená na 103 km2 v r.1978, byla nepřístupná veřejnosti u hranic republiky. NP Podyjí by l vyhlášen 1.července 1991 nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. a je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR - 63 km2, plocha jeho ochranného pásma činí 29 km2. NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem. K 1.1.2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje, čímž vznikl jakýsi dovjnárodní národní park. Území je charakteristické velkou lesnatostí na svazích a nad kaňonem řeky Dyje (až 220 m hluboký), která zde vytváří velké zákruty se skalisky, stěnami a kamennými moři a stejně zařezanými přítoky. Díky zákrutám a hlubokosti kaňonu zde vznikly na svazích velmi příhodné podmínky pro pestrou skladbu fauny a flóry (střídání osluněných a teplých strání se studenými). Celé údolí je takřka souvisle porostlé přirozenými a přírodě blízkými lesy. V západní části najdeme zbytky původních podhorských bučin s jedlí a tisem, které východním směrem střídají dubohabrové porosty. Mimo běžné lesní druhy dřevin se setkáme i se vzácnějšími druhy (mahalebka, dřín, skalník a dokonce jalovec). Údolí Dyje vytvořilo jakýsi koridor pro migraci teplomilných druhů západním směrem z jihovýchodní teplé panonské oblasti a obráceně chladnomilnější druhy ze severozápadu cestují údolím jižněji na stinná severní místa svahů. Území NP je rozděleno do 3 zón se zvláštním ochranným režimem - I. zóna (přísná přírodní), II. zóna (řízená přírodní) , III. zóna (okrajová).

V regionu se také nacházejí přírodní parky Jevišovka, Střední Pojihlaví a Rokytná. Přírodní park Jevišovka byl vyhlášen v r.1977 jako oblast klidu. Od r.1992 je přírodním parkem, který se rozkládá na 13 840 hektarech členitého terénu Jevišovické pahorkatiny mezi Plenkovickým potokem a Jevišovkou v okolí Jevišovic. Tyto toky v krystalinických horninách pokryté mocnými zvětralinami vytvářejí aluvium a suché výslunné stepní stráně. Park je mnohde porostlý lesem. Přírodní park Střední Pojihlaví byl vyhlášen v r. 1989 jako oblast klidu. Od r. 1992 je přírodním parkem, který se rozprostírá severovýchodně od Moravského Krumlova. Hlavní část tohoto převážně lesnatého území tvoří hluboké, místy až kaňonovité údolí řeky Jihlavy s místy volných lučních porostů. Vyskytuje se zde teplomilná vegetace jižní a jihovýchodní Evropy (nejzápadnější výspa teplomilné vegetace na okraji Českomoravské vrchoviny). Ze stinných lesních porostů buků, habrů, javorů a lip vyčnívají na mnoha místech až 150 metrů vysoké skály. Přírodní park Rokytná byl vyhlášen v r.1978 na rozloze 5320 ha k ochraně meandrujícího toku Rokytné a jejího levého přítoku Rouchovanky s plochými nivami a četnými skalními, většinou zalesněnými, útvary a se zachovanými starými břehovými porosty (olše, vrba, jasan, dub, babyka) a některými velmi vzácnými bylinnými druhy. Území je doplněno řadou technických děl - malých vodních mlýnů a starých štol po těžbě železných rud.

PAMÁTKY

Znojemsko, jako hraniční území našeho státu, hrálo roli obrany území, a proto zde vyrostlo množství hradů a tvrzí (později přeměněných na zámky) a hraničních přechodů. Území bylo osídleno již ve starší době kamenné, najdeme zde lokality evropského významu -např."Nivky" u Hlubokých Mašůvek se světoznámou "Hlubokomašůveckou venuší". Dokladem středověkého osídlení jsou zříceniny hradů Lapikus, Bukovina, Templštejn, tvrz v Boskovštejně, zámky v Jevišovicích, zámek v Plavči s románskou rotundou či zámek v Kravsku (se sekvojemi obrovskými).

Dnes najdete ve městě Jevišovice zbytky Starého hradu ze 13.st., krásný a rozsáhlý Starý zámek ze 17.-19.st. na místě původně gotického Nového hradu z 15.st. s expozicemi historického vývoje Jevišovicka, lidového nábytku, historických hudebních nástrojů v zámecké kapli a umění skalních maleb ve sklepních prostorách. Dále je zde farní kostel sv. Josefa z 19. stol. s varhany z 18.stol., u nového zámku (pseudogotický z 19.st. dnes domov důchodců) je rozsáhlý zámecký park, na návrší Žalově připomíná památník Kalich z r.1925 upálení husitů, pod ním je hráz nejstarší přehrady na Moravě (ochrana proti záplavám a zdroj vody pro cukrovar v Hrušovanech nad Jevišovkou). Zajímavá je také sýpka z 18.st. s vysokou střechou, která dnes slouží jako kulturně-sportovní centrum a infocentrum. Krajina kolem města byla vyhlášena za přírodní park Jevišovka.

Známými a navštěvovanými hrady jsou Znojmo s rotundou, Bítov, zříceniny Cornštejn, Frejštejn a Nový Hrádek. Dále zde dodnes stojí nádherné zámecké skvosty - Vranov, Jevišovice, Moravský Krumlov, Jaroslavice, Uherčice, Hrušovany nad Jevišovkou, a dále vodní mlýn ve Slupi, tvrz Miroslav, zámek Horní Dunajovice, románský Olbramkostel, Popice - rodiště Seasfielda, navštívit můžete památník Prokopa Diviše v Příměticích. Dochovaná je i vesnická zástavba v mnoha obcích, historické jádro Jevišovic je památkovou zónou. Z církevních památek je zajímavý kostel a kalvárie v Hlubokých Mašůvkách či původem gotický kostel v Černíně. Líbeznost kraje dotvářejí i mnohé drobnější stavby jako dochovalé vodní mlýny, kapličky a Boží muka . Z technických památek stojí za pozornost Jevišovická přehrada, nejstarší moravská přehrada a jedna z nejstarších ve střední Evropě, zbudovaná v letech 1894-1897.

Dnes je Znojmo díky velkému množství historických objektů městskou památkovou rezervací - uvidíte zde muzeum v bývalém barokním zámku z 18.st. (na místě středověkého hradu) s expozicí dějin Znojemska, rotundu P. Marie a Sv. Kateřiny (NKP) jako pozůstatek původního středověkého knížecího hradu s nástěnnými malbami ze 12.st. Dále je zde přístupná radniční věž z 15.st. (79 m), významné je znojemské podzemí - unikátní stavba s labyrintem chodeb v délce přes 30 km i ve čtyřech patrech (dnes zpřístupněn 1km úsek). Zajímavý je bývalý minoritský klášter ze 13.st. (byl zde dočasně pohřben král Přemysl Otakar II) s expozicí muzea, dále renesanční palác (Dům umění) ze 16.st. se sklípkovou klenbou a Madonou znojemskou ze 14.st. s expozicí barokních plastik a expozicí medailéra J. T. Fischera. Na Starém městě stojí chrám sv. Mikuláše ze 14.st., dále románská bazilika Panny Marie a sv. Václava ze 13.st., dominikánský klášter ze 13.st. přestavěný v 16.st., jezuitské gymnázium a jezuitská kolej ze 17.st. (státní archív), špitální kostel sv.Alžběty z 15.st., zbytky středověké hradby s Horní bránou a gotickou Vlkovou věží. Dále můžete navštívit pivovar Hostan, v Příměticích památník premonstrátského kněze Prokopa Diviše (podle projektu B.Fuchse). Pod Znojmem leží na Dyji vodní nádrž z l.1962-66, na železniční trati do Retzu stojí technická památka - železniční most z 19.st. V části Louka je rozsáhlý barokní areál Louckého kláštera.

zdroj: www.trasovnik.cz